Vím, že na webu mám tuto sekci již nějakou dobu a nikdy jsem ji nepoužila. Nejspíš to bude tím, že jsem neustále v jednom kole a mám málokdy čas jen se zastavit a přemýšlet nad životem. A teď, když sedím ve vlaku na Slovensko a čeká mě ještě pár hodin cesty bez jakéhokoliv venkovního rušení, tak se na to můžu konečně vrhnout. Na to, co mi leží již roky v hlavě a chci se o to s vámi podělit. Bude to trošku deep téma, ale je to tak, jak vnímám svět a společnost svýma očima. Vím, že mě lidi budou soudit, ale jak říkám, je to jen můj názor, nikomu jej nenutím, takže se respektujme, děkuji.
Upřímně považuji svoji generaci a generaci po mně v něčem převratné, generace, které budou brát a berou věci jinak. Jen se podívejte, kolik jsme toho změnili! Nebojíme se už ukázat homosexualitu nebo to, že jsme v něčem odlišní a já jsem za tyhle věci na naši generaci opravdu pyšná a jsem ráda, že jsem mohla být součástí toho, že se lidé respektují a neodsuzují jen pro to, že někteří mají rádi vdolky a jiní holky. A proto doufám, že bude naše generace i dál v něčem pokrokovější, než ta předchozí a že smeteme společně ze stolu ještě spoustu věcí, které společnost dodnes brala jako tabu. Ale zpět k tématu. Je mi třicet jedna a společnost i mé okolí na mě vyvíjí určitý tlak. Kde mám děti, manžela? Proč se nechovám dostatečně dospěle na svůj věk? Tohle jsou otázky, které mě pronásledují kamkoliv příjdu. Jak rodina, tak společnost ode mě něco očekává, a když se zeptám, proč se to očekává, tak dostanu většinou odpověď ve stylu „Protože se to tak dělá.“ nebo „Takto to chodí.“ či „To je přece normální.“. Ne, není to normální. Máme od malička vsugerovávané jak svou rodinou, tak pohádkami, filmy, knihami atd., že je normální vyjít školu, najít si práci, vdát/oženit se a mít děti, zestárnout a umřít. Konec zvonec, GG, WP.
Ale já to tak nechci. Proč mít nalajnovaný život? Proč je nutné se brát a mít děti být happy ever after? Ale život přece není pohádka od Disney a lidé spolu málokdy vydrží více, než osm let. Proč nás svobodné, bezdětné po třicítce společnost vnímá jako lidi, kteří nejsou schopni založit rodinu a splnit společenské poslání a nedokážou respektovat to, že jsme si tohle vlastně zvolili dobrovolně? Už nejsme za socialismu, kdy byla po dvacítce neprovdaná holka považována za starou pannu, která nemá šanci se v životě pořádně uchytit. Už jsme snad postoupili do určité fáze individualismu, kdy vzorec narodit se – vdát se/oženit se – mít děti je poněkud přehnaný a každý by měl dělat přesně to, co cítí a ne to, kam jej tlačí společnost. Já chci žít život naplno, milovat, neplánovat a prostě být šťastná a myslím si, že chci být šťastná svým způsobem, tak jak to cítím a ne tak, jak mi to diktuje okolí.
Co vám tímto výblitkem vlastně chci říct? Žijte život tak, jak chcete vy. Mějte klidně deset manželů/manželek a sto dětí, ale žijte tak, abyste byli šťastní. Nikdo vám nemá právo cokoliv diktovat, ani rodiče, ani přátelé a ani vaši partneři. Někdy je sice potřeba si pořádně nabít hubu pro to, abyste se postavili na nohy ještě silnější (a hlavně šťastnější) než před tím. Nepřežívejte, žije!
Není potřeba si v životě stanovovat cíle, ale prožít život šťastně a tak, jak chcete vy. A občas za to stojí riskovat.
„Říká se že kdo nevlastní sny tak se tu potácí, nakonec pak postrácí touhy hledat cíl, vím že když ho nenajdu tak aspoň sečtu počet mil a zvednu váhu kil co mi zbyly, nic ale nemá takovou váhu jak to pro co jsme žili.“ – Paulie Garand
Krásně napsáno! Klidně piš svoje myšlenky častěji. 🙂
993231
Добрый день! Увидела у вас на сайте внутреннюю аудио панель без трубки, высылаю вам фото вызывной панели на подъезде. Подойдёт ли нам ваша панель?
Где точно знают, подойдет мне УКП-66 или нет?
341297
763364
723868
148313
682433
Mark Malvin
Mark Malvin
Mark Malvin
Mark Malvin
Steven Adler
Mark Malvin
Steven Adler